Odešla legenda lyského šachu
Braňko Husárik
2021-03-25 14:00:34

Když se v roce 1939 probudili tehdejší obyvatelé republiky do 15.března, ještě netušili, že to bude pro ně nejspíš jeden z nejhorších dnů jejich života. Když jsme se do patnáctého březnového rána probudili my v roce 2021, nikdo z nás netušil, že odpoledne přijde zpráva, která nás uvrhne do obrovského smutku.

Zpráva, že v 77 letech dotlouklo srdce dlouholetého předsedy a zakladatele novodobé historie šachového klubu v Lysé nad Labem pana Petra Saeckla. Srdce toho skvělého člověka, který v malém polabském městě vedl od roku 1978 šachový klub a doved jej až do dnešní podoby, kdy je významným klubem České Extraligy a držitelem titulu Mistr ČR, člověka, který za svůj život vychoval kolem tisícovky mladých šachistů, mezi kterými byli například takové talenty jako Jan Mislbauer, člověka, který obětavě organizoval klubový život, turnaje, oddílové přebory, člověka, který i nejtěžších dobách, kdy klub po sametové revoluci přišel o klubovnu, dokázal pro něj najít náhradní útočiště a nakonec mu našel pevné místo v klubovně u Chovatelů, symbolicky vlastně pár desítek metrů od domu, kde celý život bydlel. Už dva dny přemýšlím, co ještě o Petrovi napsat, je toho hodně, co dokázal a je hodně těch, kteří mu budou navždy vděční, za to, co pro ně udělal. Výstižně to v reakci na tuto smutnou zprávu napsal náš kamarád z klubu Pavel K., dovolím si tedy podělit se s vámi o jeho text: ? ? Vážení šachoví přátelé, kamarádi, dovolte mi se s Vámi podělit o vzpomínku na zesnulého pana Seackla. Začal jsem chodit na šachový kroužek ve 3 třídě (rok 1982), tenkrát do knihovny Základní školy. Začal jsem tam chodit proto, že partička kluků se v pondělí ?zdejchla? ze školní družiny, kde to byla nuda a říkali něco, jako že jdou na šachy. Vedl to takový vysoký pán, který svým přirozeným respektem zvládal zkrotit sebranku nezbedů. Když jsem pak postoupil na páteční tréninky do klubovny na náměstí a začal jezdit na mládežnické turnaje, které pan Saeckl organizoval bylo jediné štěstí, že se znal s mým tátou z Kovony, kde oba pracovali, a jak jsem se později dozvěděl, prý se znali už jako kluci. Rodiče by mě s nikým cizím nikam nikdy nepustili, ale u pana Saeckla to nějak fungovalo. Nezapomenu, na dnešní dobu je to neuvěřitelné, jak zvládl pouhým lístečkem zorganizovat kdo, kde, kdy, jak co s sebou na sobotní turnaj. Jezdili jsme s ním vlakem a nezapomenu na Velké ceny žákovských družstev (4 žáci + 1 mladší žák + 1 dívka). Byl to pro mě jiný svět (samozřejmě já byl ten mladší žák). Svěřil jsem se mu, že když jsem četl, a nyní už to mohu říci jen Vám, že když čtu jeho almanach k 90. výročí založení šachového klubu v Lysé nad Labem, brečím. Je to pro mě pěkný kus života, hluboké vzpomínky a kus mého srdce, ve kterém pan Saeckl nadále zůstane. Zůstane tam člověk, který mě naučil nejen základům královské hry, ale především mě provedl důležitou částí mého života. Naučil mě, jak to udělat, aby to bylo jak chci (dnes se tomu říká asertivní jednání), naučil mě to, abych nebyl, promiňte mi ten výraz, ?debil? (neboli základům společenského chování). Na tom, jak se choval k panu Hroudovi, panu Bošinovi, paní Procházkové a dalším mi ukázal úctu a v neposlední řadě mi prakticky ukazoval, jak plánovat, organizovat, vést, personálně zajistit a kontrolovat (pokud to někomu připomíná základní manažerské dovednosti, ano, pracuji jako manažer). Možná pro Vás ostatní je to jinak, neboť jste ho znali v jiný životních situacích, ale určitě se shodneme na tom, že nás ovlivnil a za to mu patří velký dík ?? Myslím, že víc není, co dodat. Budeme na Tebe Petře vzpomínat, na turnaje, na které jsi nás doprovázel, na úžasné páteční večery v klubovně, na Tvůj legendární kufřík, ve kterém jsi měl vše, co se mohlo v klubovně či na turnaji hodit a který, když jsi ho v pátek zavřel, signalizoval: ?Končíme, jde se domů, sejdeme se zase za týden?. Kufřík už se nikdy nezavře, už nikdy na můj první tah e2-e4 neodpovíš svým oblíbeným Caro-canem, rozesměješ mne novým vtipem, neuděláš mi čaj k zápasové partii ? Ale dokud jsi tu byl, dělal jsi to a rád a za to Ti patří dík. Vlastně nekonečný dík. A nejen můj. Dík všech, co klubem prošli a znali Tě. ŠK Joly Lysá nad Labem

Galerie