Určitě si každý z vás vzpomene na hru, kdy se nemohl pořádně hnout, zatímco soupeř si mohl dovolit cokoli... bavit se s ostatníma, žonglovat s figurkama, a dokonce i na šachovnici mu nic nevadilo. Vy jste jen čekali, odkud vás zničí a doufali, že se něco stane. No a pokud se něco nestalo (pořádná chyba soupeře), tak si šel výsledek zapsat on. Přitom velmi často stačilo zničit jeho nejaktivnější figuru.

Cílem tréninku je nejprve zhodnotit pozici, a poté najít tu figuru, která je pro soupeře významná, a kterou byste rádi sebrali, nebo alespoň vyměnili za nějakou svou marnou.

Výměny však zpravidla nejsou dobré.

Figury chceme měnit v případech kdy:

1) Máme materiální převahu

2) Víme, že po výměně budeme mít lepší pozici

3) Potřebujeme se zbavit soupeřovi silné figury

4) Snažíme se odvrátit nebezpečný útok (míň figur nám spíš neublíží)

Figury nechceme měnit, když:

1) Máme materiální nevýhodu

2) Urychlujeme vývin soupeře (vyměnit vyvinutou figurku za nevyvinutou není hrdinství)

3) Naše figurky jsou aktivnější, než jeho

Nyní se můžete pustit do úloh

Vtip na závěr: Baví se dva kamarádi a jeden povídá: "Chtěl jsem si příští týden zahrát turnaj a manželka mi řekla, že se se mnou rozejde, když tam půjdu", "A co budeš dělat?" odvětí kamarád. "e4 jako obvykle"